Umění
Slovo umění je neodmyslitelná součást lidské kultury. Je odvozeno od slova “uměti“ – vyjadřuje proto určitou dovednost, kterou neovládá každý a je třeba se jí naučit. Termín “krásné umění“ klade důraz na tvořivost, originalitu a individualitu umělce.
Od starověku se umění dělí na umění výtvarná, při kterých vznikají vizuální umělecká díla (malířství, architektura, sochařství) a umění múzická, kde sám umělec vystupuje před publikem (divadlo, tanec, zpěv, hudba). Podle mnoha odborníků nelze samotný termín umění přesně definovat, protože je velmi mnohotvárný a proměnlivý. Jeho definici se snažili odvodit na základě vlastností uměleckých děl či z jeho historie. Při vyhledání termínu umění v Ottově slovníku narazíme na definici: “úmyslné tvoření či konání, jehož výsledek nad jiné výtvory a výkony vyniká jistou hodnotou již při pouhém nazírání a vnímání, tj. hodnotou estetickou.“
Umění už lidstvo provází od nejstarších dob. Dříve bylo úzce spojeno s různými rituály a kulty, chrámy a posvátnými místy. Od starověku vyjadřovalo především prestiž měst a ve středověku chrámové umění. V období renesance vznikaly první galerie a umělecké akademie. V době osvícenství se umění považovalo za výraz harmonie a v období romantismu byl umělec považován za génia. Rozvoj techniky v 19. století ovlivnil rozvoj umění ve velkém měřítku. Začalo se stávat nástrojem propagandy (reklama, plakáty) a postupem času docházelo k rozvoji uměleckých škol a dalších uměleckých institucí. S 20. stoletím se rozšířilo abstraktní umění, díky němuž ztratilo umění své znázorňovací funkce.
Existuje řada věd, které se zabývají uměním, patří mezi ně například dějiny umění, estetika, literární věda, psychologie umění, sociologie umění a další. Historické obory jako jsou dějiny hudby, literatury či umění sledují vývoj umění v dějinách a řadí je do různých slohů.
