Studny
Studny představují druh podzemní stavby a slouží k jímání a odběru podzemní vody. Všeobecně se rozlišují studny s volnou hladinou a studny s napjatou hladinou. Dále se dělí podle způsobu otevření hydrogeologického kolektoru, podle hydraulické funkce a technického provedení.
Podle způsobu otevření hydrogeologického kolektoru se studny dělí na úplné a neúplné. Úplné studny procházejí celou mocností zvodněného kolektoru až do počevního izolátoru. Neúplné studny nikoliv. Podle hydraulické funkce jsou rozlišovány studny hydraulicky dokonalé, hydraulicky nedokonalé a studny fiktivní. Do hydraulicky dokonalé studny vstupuje voda bez jakéhokoliv dodatečného odporu, do hydraulicky nedokonalé studny potom vstupuje při odběru voda s tlakovými ztrátami. Fiktivní studny představují jakýsi zrcadlový obraz reálné studny.
Podle druhu technického provedení se studny dělí na emšerské (hluboké nádrže, v nichž sedimentují odpadní vody), jehlové (děrované trubky o malém průměru), pohlcovací, vsakovací a infiltrační (určené k tlakovému dodávání tekutin do kolektoru), vrtané (budovány pomocí vrtných souprav), velkoprůměrové (mají plášť sestavený z prefabrikovaných betonových skruží) a studny s horizontálními sběrači (jsou z nich do kolektoru navrtané horizontální či šikmé sběrače).
Studny se zpravidla budují tam, kde kolektor podzemní vody očekává dostatečnou zásobu podzemní vody. Vše probíhá na základě hydrogeologického průzkumu. Ten vychází ze znalosti hydrogeologických podmínek lokality a hydrogeologických map. Místa, kde se vyskytuje podzemní voda, mohou být vyhledávána také pomocí geofyzikálních metod či bioindikací. Historie studen sahá až do starověku, a to konkrétně do starého Egypta, kde se studny vrtaly primitivními ručními zařízeními. Nejširší studnu v České republice lze nalézt ve městě Mělník.
