Ochrana dřeva
Dřevo patří mezi obnovitelné zdroje energie a je to snadno dostupný přírodní materiál. Jeho největší část tvoří celulóza, legnin a hemicelulóza. Už v minulosti se dřevo využívalo na stavbu mlýnů, hrází a hradebních systémů, byly z něj vyráběny lisy, povozy, lodě, tkalcovské stavy, nářadí, zbraně či měřicí přístroje. Již od dávných dob patří mezi nejrozšířenější stavební materiály, zejména kvůli své dostupnosti, obnovitelnosti, snadné zpracovatelnosti a likvidaci odpadu či škále barevnosti a struktur. Na druhou stranu je více ohroženo hnilobnými procesy a spalitelností.
Pro to, aby se dřevo mohlo patřičně chránit, je nutné znát jeho vlastnosti a činitele, které jej ovlivňují. Jedná se zejména o vlhkost a napadení biotickými škůdci. Dřevo mimo jiné napadají i plísně, řasy, houby, vyšší rostliny a hmyz. Houby a plísně způsobují jeho zbarvení a napadají ho především při nevhodném skladování, a to zejména v exteriéru nebo například při zatékání střechou či při poruchách instalací. Hmyz pro dřevo nepředstavuje takový problém jako houby a plísně, ale na druhou stranu ho velmi oslabuje. Dřevo je považováno za materiál s nízkou životností, ale ve skutečnosti má životnost velmi vysokou. Je ale důležité, aby mu byla věnována dostatečná péče a bylo uchováváno v příznivých podmínkách. To, co ovlivňuje trvanlivost dřeva, je především prostředí, ve kterém se dřevo nachází (vlhkost, teplota), konzervační a ochranné látky, a v neposlední řadě kvalita a druh dřeva. Abychom dřevo ochránili před vlhkostí, měli bychom především odstranit zdroje vlhkosti a mít chráněnou expozici.
Co se týče využití dřeva jako konstrukčního materiálu, má velmi dobrý poměr mezi svou vahou a pevností. Proto se řadí mezi vynikající materiály a mohlo by směle konkurovat i oceli či betonu. V mnohých případech není třeba dřevo nahrazovat jinými materiály, stačí se o něho vhodně starat – opatřit ho proti možnému vzniku požáru, hniloby či plísní.
