Nábytek

Nábytek (v případě větších prostorů se užívá termín mobiliář) je vybavení obytných a jiných prostor a slouží k různým účelům. Plní mimo jiné estetickou funkci a podle výběru materiálů a celkového designu také určuje společenské postavení majitele. První nábytek, který plnil svou funkci, se vyskytoval již v pravěkých dobách. Zpočátku byl používán především v jeskyních u ohnišť a vyráběn byl ve většině případů z posbíraného dřeva a kamenů, popřípadě kostí. Důkazem je slavný kamenný dům Skara Brae, nacházející se na Orknejských ostrovech. V době kamenné pravěcí lidé hodně používali dřevo a díky své zručnosti vyráběli spoustu nástrojů, což vedlo i k vyrobení prvního stroje na opracování dřeva – takzvaného smyčcového svidříku (mechanické zařízení, které převádí přímočarý pohyb na pohyb rotační). Pomocí svidříku se i běžně rozdělával oheň, ale lidé v něm našli další využití. Začali vyrábět nábytek, který spojovali oplétaným spojem – například liánami či koženými řemínky. Vznikaly tak různé stoly, police a lehátka.

Nábytek jako takový se rozlišuje podle způsobu využití a zařazení do interiéru. Jsou to funkční soupravy a nábytkové soubory a funkční nábytkové bytové jednotky, do kterých spadá nábytek skříňový, stolový, sedací, lehací a nábytek pro zařízení se zvláštním určením. Do kategorie ostatní nábytek spadá nábytek do laboratoří, dílen, pro ubytovací či školní zařízení, veřejné služby, administrativní, správní a řídicí obchodní činnost, zdravotnická a společenská zařízení. V historii existují také různé styly, v jejichž duchu se nábytek tvořil. Prvním z nich je sloh románský, který se snažil vyjádřit vztah ke slohu antického Říma, jímž byl inspirován a sdílel s ním i některé stavební prvky. Následovala gotika, jejímiž znaky byly především lomené oblouky, vertikalismus a fiály (drobné věžičky). Renesance připomínala opět románský sloh, protože se svými stavbami snažila přiblížit opět těm antickým, zakládala si tedy na jednoduchosti, souměrnosti a pravidelných proporcích. Renesanci vystřídal barokní styl, založený na drahých materiálech (zlato, barevné mramory) a monumentalitě (snaha ohromit člověka). Barokní stavby často reprezentovaly bohatství a moc. Klasicismus navazoval opět na renesanci, zato rokoko odráželo tvarovou rozvolněnost a dekorativní nespoutanost. Následovaly i další slohy – například secese (záliba v neobyčejných barvách), kubismus (vytvářel nové prostorové vztahy mezi předměty) či funkcionalismus (budovy jednoduchých tvarů, nové materiály – železo, beton).