Geologie
Půda se skládá z písčitých, hlinitých a jílovitých částic (tzv. zrnitostní frakce). Na základě převahy jednotlivých frakcí se rozeznávají tři základní druhy půdy, a to písčité, hlinité a jílovité. Vznik půdních druhů závisí na mnoha faktorech, například druhu matečné horniny či způsobu zvětrávání.
Určitý druh půdy má přímý vliv na její úrodnost. Podle zpracovatelnosti se půdy dělí také na lehké, střední a těžké. Na území České repubiky převažují tzv. kambizemě, které jsou využívány k lesnickým či zemědělským účelům. Kambizemě slouží pro pěstování méně náročných plodin, a to například řepky či řepy.
Kambizemě se vyskytují na 45% území České republiky. Na 13% území se potom vyskytují hnědozemě. Jsou často využívány pro pěstování řepy a obilovin. 11% území pokrývají černozemě, které patří mezi nejúrodnější půdy, a to především z důvodu obsahu humusu. Černozemě nalezneme v nížinách a slouží pro pěstování pšenice, vinné révy, kukuřice, ovoce a zeleniny. Černozemě se zpravidla vyskytují v oblastech s teplejším podnebím a menším množstvím srážek.
Na území České republiky se kromě kambizemí, hnědozemí a černozemí vyskytují ještě další druhy půd. Jsou to například pseudogleje, fluvizemě, luvizemě, rendziny a gleje. Pseudogleje se nacházejí v rovinatějších územích, nejsou moc úrodné a využívají se především jako louky. Fluvizemě je možné najít především podél vodních toků, jejich kvalita je většinou dobrá.
Luvizemě obsahují méně živin, proto jsou využívány k pěstování spíše méně náročných plodin. Nejčastěji se vyskytují v rovinatých terénech na úpatí svahů.
Rendziny nalezneme jak v nížinách, tak v horách. Obsahují velmi malý podíl humusu, proto se spíše využívají jako louky než k pěstování plodin.
Gleje představují trvale podmáčené půdy, které se vyskytují ve sníženinách. Pro zemědělství nemají velkou hodnotu, proto se stejně jako rendziny využívají spíše jako louky.
