Čistírny
Čistění odpadních vod představuje proces zlepšování kvality vody. S čistírnami odpadních vod se lze setkat na různých místech. Jednak v blízkosti provozů, kde čistí průmyslové vody či odpadní vody ze zemědělské výroby, nebo také u měst či obcí, kde čistí vody smíšené a komunální.
Čistírny se rozdělují podle velikosti a typu čistírenského procesu. Nejčastěji jsou používány mechanicko-biologické čistírny odpadních vod.
Proces čistění vody v čistírnách je poměrně složitý. Nejprve je do čistírny přiváděna odpadní voda kanalizační sítí. V případě, že se čistírna nachází výš než potrubí na přítoku, se zpravidla předsazuje přečerpávací stanice odpadních vod. Nejdříve voda prochází mechanickým stupněm, kde dochází k odstranění hrubých nečistot česlemi (odpad bývá buď spalován či skladován). Lapák písku odstraňuje z vody písek, který končí na skládce. Poté následuje sedimentace, kde je voda rozdělena na tři frakce (surový kal, mechanicky vyčištěná voda a lehké usazeniny). Surový kal je odčerpáván a odváděn do anaerobního stupně. Lehké usazeniny se nachází na povrchu, jsou shrnovány a dále se pálí či skladují.
Po mechanickém vyčištění následuje biologický aerobní stupeň, kde jsou využívány aerobní bakterie. Díky nim je odbouráno 99% organického znečištění vody. V rámci tohoto procesu dochází zejména k mineralizaci (odbourávání uhlíkatých organických látek na amonný iont), nitrifikaci (přeměna amonného iontu na dusičnany) či detoxikaci.
Výsledkem tohoto procesu je potom čistá voda a aktivovaný kal (směs vláknitých a vločkovitých mikroorganizmů v odpadní vodě). U větších čistíren prochází voda i anaerobním stupněm, kde se využívá přebytečný aktivovaný kal jako zdroj živin pro anaerobní bakterie. Tyto bakterie produkují různé plyny, které jsou označovány jako bioplyn (čistírny ho využívají k ohřevu vyhnívacích nádrží či na produkci energie).
