Architektura
Architektura je v podstatě synonymem pro stavitelství a zabývá se globálním pohledem na urbanismus či krajinu přes klasické stavitelství budov až po design jednotlivých detailů jako je zahradní či bytová architektura. Architektura bývá chápána také jako umělecké dílo, které je zároveň kulturním a politickým symbolem doby. V architektuře se projevují změny společnosti, protože spojuje stavební znalosti s těmi estetickými. Samotná architektura se začala projevovat v období starověkých říší jako byl Sumer nebo Egypt. Prvním historicky doloženým architektem byl Imhotep, který je považován za stavitele první tzv. Džoserovy pyramidy. Z počátku měla být architektura podřízena harmonii, poté se ale pohled na architekturu postupně měnil. V průběhu 19. století se harmonii staveb nadřadil účel stavby, což vedlo k tomu, že účelnost začala hrát v architektuře hlavní roli. Podřídil se jí výběr stavebního materiálu, zvolená forma i rozměry. Postupem času se začal používat nový termín 'architektonický prostor' (zájem architekta se přesunul od vnějšího prostoru směrem k vnitřnímu). Podle římského architekta M. V. Pollia jsou tři stěžejní body, které musí architekt dodržovat bez ohledu na dobu vzniku stavby. Prvním je statická pevnost a stabilita stavby, druhým praktický cíl stavby a třetím estetický cíl – ten se podřizuje estetickým názorům doby vzniku. V současné době se objevuje spousta nových požadavků, jako je například otázka co nejlevnějšího provozu budovy, ekonomické požadavky na cenu stavby, soulad s ekologickými zásadami a mnohé další. Po celou historii architektury byly stavby ovlivňovány jednotlivými slohy. Ve 20. století nastal zvrat a došlo k překotnému vývoji stylů a následné konkurenci mezi nimi. Architektura se tak v podstatě osamostatnila od ostatního umění a i přesto, že je jím ovlivňována, není s ním přímo spojená.
