Ke konci roku 2017 byla vydána Geotestem Brno ve spolupráci s Univerzitou Komenského v Bratislavě a s garancí Fakulty stavební VŠB-TU v Ostravě a Přírodovědecké fakulty UK v Bratislavě kniha GEOFYZIKA A SVAHOVÉ DEFORMACE, ISBN 978-80-270-2501-5 a ISBN 978-80-223-4424-6. Kniha byla zpracována renomovaným a světově uznávaným inženýrským geofyzikem doc. RNDr. Pavlem Bláhou, DrSc. Jejími lektory jsou doc. RNDr. Vojtěch Gajdoš, CSc., doc. RNDr. Pavel Pospíšil, PhD. a Ing. Otto Horský, CSc.
Na knižní trh odborné literatury se tímto způsobem dostala ojedinělá publikace zaměřená na problematiku geofyzikálního průzkumu při objasnění příčin svahových deformací a při projektování následných sanačních opatření. Autor knihy zúročil svoji již více než padesátiletou zkušenost s touto problematikou, neboť stál u zrodu použití geofyzikálních metod v této oblasti, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Nutno zdůraznit, že v samých počátcích aplikace geofyzikálních metod při průzkumu svahových deformací se většinou geofyzika používala až následně, jako podpůrný doklad, že závěry inženýrsko-geologické průzkumu při použití klasických a velmi nákladných terénních prací, jako jsou vrty nebo kopané sondy či štoly, jsou přijaté závěry a doporučení správná, což sice bylo věci ku prospěchu, ale pro řešení problému to bylo pozdě, neboť získané poznatky nemohly být pro vlastní interpretaci využity.
A na tomto místě je třeba zdůraznit, že autor knihy od samého počátku v šedesátých letech minulého století zdůrazňoval nutnost přímé spolupráce inženýrského geofyzika s inženýrským geologem jak při projektování geologických průzkumných prací, tak během jejich provádění a zejména vyhodnocení dosažených výsledků. I proto stál u zrodu založení pracoviště inženýrské geologie a geofyziky, což byl v té době čin u nás i ve světě ojedinělý a umožňoval přímou každodenní spolupráci obou profesí jak při provádění průzkumu, tak pří jeho vyhodnocení.
Geologická činnost člověka představuje dnes podstatně výraznější zásah do přírodního prostředí, než to bylo ještě nedávno myslitelné. Z tohoto důvodu je bezpodmínečně nutné věnovat negativním vlivům této činnosti co nejvyšší pozornost, snažit se ji eliminovat, nebo alespoň minimalizovat. Je potřebné hledat nové cesty ke zkoumání všech jevů, které geologická činnost člověka vyvolává a snažit se je co nejrychleji aplikovat v lidské činnosti. Jedním ze zásadních problémů je i stabilita svahů a s ní svázané problémy bezpečnosti. Svahové deformace jsou vyvolány přírodními procesy nebo činností člověka. Ať je příčina vzniku a pohybu svahové deformace jakákoli, pokud přináší nebezpečí pro člověka nebo jeho díla, je potřebné její vliv odstranit nebo alespoň minimalizovat. K tomu je nezbytně nutnépoznat jak stavbu svahové deformace, tak i její chování. Průzkum postiženého místa by měl zahrnovat všechny metody poznání, které současný stav rozvoje lidského zkoumání dovoluje.
K řešení problémů souvisejících se svahovými deformacemi lze s výhodou využít geofyzikální metody. K jejich realizaci není potřebné budovat žádné přístupové cesty, ani upravovat terén pro instalaci těžkých strojů, ani nijak jinak zasahovat do přírodního prostředí. Jejich aplikace vede k omezení přímých průzkumných prací, jako jsou vrty či báňská díla, což samo o sobě znamená nejen menší zásah do přírody, ale i nemalé ekonomické úspory. Také je třeba mít na zřeteli, že teprve aplikace geofyzikálních metod umožnila daleko objektivnější posouzení místního geologického prostředí, neboť umožnila rozšířit znalosti získané z vrtů a jiných průzkumných děl na celý svahovou deformací postižený masiv.
Autor při zpracování této publikace vycházel z rozsáhlého souboru dat a poznatků. Čerpal jednak z průzkumů a výzkumů, kterých se osobně účastnil, jednak z poznatků a dat z literatury. Při zpracování převzatých údajů velice často geofyzikální měření reinterpretoval a díky tomu, že je nejen vysoce kvalifikovaným a ve světě uznávaným inženýrským geofyzikem, ale má i kvalifikaci inženýrského geologa, přinášel do něj svůj komplexnější pohled na věc.
Zatímco v raných počátcích bylo obtížné geofyzikální metody při průzkumu svahových deformací masově aplikovat, ať již z důvodů neznalosti či nedůvěry projekčních organizací v jejich odborný přínos pro řešení dané problematiky, nebo z důvodů těžce dostupné západní rozvíjející se přístrojové techniky, dnes se stává nedílnou součástí racionálního inženýrsko-geologického výzkumu svahových deformací a bez nich si nelze moderní průzkum ani představit. Lze bezesporu prohlásit, že bez geofyziky nelze kvalitní průzkum svahových deformací provést. Ve svém důsledku to znamená nejen kvalitní výsledek zajišťující zpracování kvalitního projektu následných sanačních prací, ale nemalé finanční úspory při jejich realizaci.
Na základě dokonalého poznání svahové deformace je možné použít nižších koeficientů bezpečnosti než při řešení, které vychází pouze z odhadů. Za optimální je možné považovat postup, kdy po parametrických geofyzikálních měřeních následuje plošné nasazení povrchových geofyzikálních metod. Po interpretaci a sestavení fyzikálního modelu následuje jeho inženýrsko-geologické zhodnocení. Tím je fyzikální model převeden na inženýrsko-geologickou představu o svahové deformaci. Poté následuje návrh přímých průzkumných polních prací. V jejich další etapě jsou vrty karotovány a povrchová geofyzika je doplněna o nutná měření vyplývající z průběžného zpracovávání. Právě zde je nezbytně nutná již zmíněná úzká spolupráce inženýrského geologa s inženýrským geofyzikem, ale také projektantem a se specialisty souvisejících oborů. Po celkové interpretaci výsledků je navržena sanace svahové deformace a monitorovací systém (včetně monitoringu geofyzikálního). Na základě monitorovacích měření je pak možno provést další zpřesnění interpretace geofyzikálních měření pro lepší poznání zkoumané svahové deformace a pro případné doplnění monitorovacích prací.
Takový postup geologických průzkumných prací přináší nejen nejlevnější a nejefektivnější průzkum, ale i průzkum s nejvyšším možným ziskem informací. Nezanedbatelnou výhodou průzkumu svahových deformací s širším využitím geofyzikálních metod je okolnost, že se tímto způsobem vylučuje možnost hrubých chyb při průzkumu.
Autor knihy se při jejím zpracování zcela záměrně a umně vyhnul teoretickým úvahám, analýzám a zdůvodněním a na příkladech z odborné, většinou své vlastní praxe, představil celou šíři problematiky, kterou nutno řešit při výzkumu svahových deformací a následné sanaci a monitoringu. Toto jeho pragmatické pojetí dává záruky použitelnosti této výjimečné publikace nejen pro geofyziky a inženýrské geology, ale i projektanty a organizace zajišťující následnou sanaci a pro monitoring svahové deformace. Zde bych chtěl zdůraznit, že právě celá řada uvedených „příkladů dobré praxe“ doprovázená neobvykle kvalitně zpracovanou a zejména srozumitelnou a relevantní dokumentací jak obrazovou, tak fotografickou, dává nejen odborníkům, ale i běžnému čtenáři do rukou knihu, v níž jde o moderní přístup transferu informací a zkušeností z vysoce náročné problematiky do srozumitelného celku, čímž se kniha stává nepostradatelnou nejen pro odborníky, ale, jak ukazují zejména obrovské problémy se stabilitou svahů při budování dálniční sítě a komunikací, i pro orgány správy komunikací, politiky a i běžné občany.
Dokladem o kvalitě knihy je zájem o ni nejen ze strany naší odborné veřejnosti, ale i ve světě. Byť zatím vydána jen v češtině, mimořádný úspěch již zaznamenala na Slovensku a je projevován zájem o ni i jinde ve světě. Uvažuje se proto její následné vydání v angličtině a byl projeven i zájem o její přeložení do ruštiny.
Kniha Geofyzika a svahové deformace autora Pavla Bláhy je nejen velmi důstojným odborným, ale v dnešní době restrukturalizace komunikačních sítí i ekonomicky důležitým dokumentem. Není proto divu, že byla nominována na Literární cenu Josefa Hlávky pro nejlepší českou publikaci v oblasti vědecké literatury v sekci o neživé přírodě za rok 2017.
Publikaci si můžete objednat zde nebo zakoupit v kamenném obchodě na Kounicové 67, Brno.
